Smysl ekologických daní v Evropské unii

Evropská unie jako nadřazený orgán jednotlivým státům v Evropské unii se snaží sjednocovat zákony v jednotlivých zemích. Jendou z myšlenek je i sjednotit ekologické daně v jednotlivých státech. Při přijímání jednotlivých ekologických daní do národních  zákonodárství , si můžou jednotlivé státy vyjednat dočasné vyjímky. zajímavé je, že nejvíce vyjímek si usmlouvali severské země a nejméně jižní země.

Smyslem ekologických daní je cenově znevýhodnit ekologicky nešetrné věci a postupy, aby byly finančně výhodné ekologické věci a postupy. Je zde použit finanční efekt ceny, která u koncových spotřebitelů hraje největší roli. Tímto se tlak zespoda dostává i na producenty služeb a zboží. Zároveň ekologické daně uvalené na zdroje energií nutí výrobce zboží a poskytovatele služeb, aby přešli na ekologičtější postupy ve výrobě zboží nebo poskytování služeb.

Evropská unie si proto zadala jako základní cíle udržení, ochrana a zlepšování kvality životního prostředí v Evropské unii. Pomocí zákonů se snaží obezřetným a rozumným využíváním přírodních zdrojů chránit lidské zdraví a životní prostředí. Pomocí nařízení a vyhlášek donutit jednotlivé státy, aby pomocí opatření čelili regionálním a celosvětovým problémům v zhoršování lidského zdraví a  životního prostředí.

Ekologické daně v České republice

Ekologické daně mají různou podobu, v České republice je ekologická daň zaměřená vesměs na zdroje energií. Zdanění zdrojů energie v podobě ekologické daně vzniklo od 1. ledna 2008, jako důsledek nasmlouvaných podmínek při vstupu do Evropské unie. Ekologická daň byla zavedena na zemní plyn a některé další plyny, pevná paliva a daň z elektřiny.

Plátcem daně ze zemního plynu je vesměs každý kdo s ním přijde do styku. Vyjímka je při využití plynu pro výrobu tepla v domáctnostech, při výrobě elektřiny. Daň také neplatí provozovatelé lodí, pokud plyn použijí jako pohonnou hmotu pro pohon lodě. Poslední skupinou jsou horníci a hutníci, kteří plyn používají při metalurgických nebo mineralogických postupech.

Plátcem daně z pevných paliv je opět každý, kdo se vyskytne v obchodním řetězci distribuce pevného paliva. Dani se lze opět vyhnout použitím pevného paliva k výrobě elektřiny, koksu. také lodníci nemusí platit daň. Hutníci, horníci nebo chemici pokud využijí pevné palivo ve svých provozech nemusí platit daň. Podniky, které využijí pevná paliva ke svému provozu a zároveň je vyrábějí jsou také oproštění od daně.

Daň z elektřiny opět platí všichni prostředníci v od výroby až po koncového uživatele. Vyjímky z plátcovství jsou,  jsou ale trochu jiné. Daň se neplatí z elekřiny, která je ekologicky šetrná. Pokud máte vozidlo, které vyrábí elektřinu a hned ji spotřebuje pro svůj provoz, tak se z toho daň také neplatí (tramvaj s rekuperací). Poslední vyjímkou je pokud je elektřina vyrobena pomocí jiných zdrojů, které podléhají ekologické dani. Například elektřina vytvořená v uhelné elektrárně již nepodléhá ekologické dani, protože ekologické dani podléhá uhlí.