Záhady drvopleně obecného odhaleny!

Drvopleň Obecný

Popis drvopleně obecné

Drvopleň obecná (Stereum hirsutum) je velmi hojný druh houby, se kterou se můžeme setkat prakticky celoročně na mrtvém dřevě listnatých stromů. Plodnice drvopleně obecné jsou rozlité až kloboukaté, pevně přirostlé k substrátu. Jejich povrch je obvykle žlutohnědý až rezavě hnědý, často s různě výraznými koncentrickými zónami. Charakteristickým znakem je sametově chlupatý okraj plodnice, který bývá světlejší, bělavý až krémový. Drvopleň obecná je nejedlá houba. Ačkoliv není jedovatá, její tuhé a kožovité plodnice ji řadí mezi nepoživatelné druhy.

Výskyt a rozšíření

Drvopleň obecný (Picus viridis) je ve střední Evropě běžně rozšířeným druhem šplhavce. Vyskytuje se v různých typech lesů, parcích a zahradách s dostatkem starých stromů. Preferuje listnaté a smíšené lesy s dostatkem mravenců, kteří tvoří důležitou součást jeho potravy. Drvopleň obecný se vyskytuje od nížin až po horské oblasti, obvykle do nadmořské výšky 1 500 metrů. V České republice je rozšířen celoplošně, běžnější je však v nižších a středních polohách.

Na rozdíl od drvopleně obecného, který je ptákem, houby představují samostatnou říši organismů. Výskyt a rozšíření hub je ovlivněn řadou faktorů, jako jsou vlhkost, teplota a dostupnost živin. Některé druhy hub jsou vázány na specifické druhy stromů, s nimiž žijí v symbióze. Jiné druhy hub se vyskytují na rozkládajícím se dřevě, v půdě nebo na trusu zvířat.

Možnosti záměny

Drvopleň obecný je sice jedlá houba, ale existuje několik druhů hub, se kterými by si ho nezkušený houbař mohl splést. Mezi nejčastější patří drvopleň kořenový, který má oproti drvopleni obecnému tmavší klobouk a jeho dužnina na řezu červená. Roste také na kořenech stromů, často skrytý pod zemí. Další záměnou může být pevník krvavějící, jehož dužnina na řezu po chvíli zčervená. Pevník krvavějící je na rozdíl od drvopleně nejedlý. Za zmínku stojí i možnost záměny s některými druhy hřibu žlučníku, které se vyznačují hořkou chutí a rostou především pod jehličnany. Je důležité si uvědomit, že i jedlé houby mohou u některých lidí vyvolat alergickou reakci. Vždy je proto důležité sbírat pouze houby, které bezpečně znáte, a v případě nejistoty se poradit s odborníkem.

Vlastnost Drvopleň obecný
Klobouk Dřevnatý, kopytovitý, šedohnědý až černohnědý
Rourky Víceleté, šedohnědé
Výskyt Na odumřelých i živých listnatých stromech, zejména bucích
Jedlost Nejedlý

Využití v kuchyni

Drvopleň obecný sice patří mezi jedlé houby, ale v kuchyni se příliš nevyužívá. Jeho chuť je spíše nevýrazná a vůně lehce nakyslá, což mnohým lidem nevyhovuje. Navíc je drvopleň velmi tuhý a vyžaduje delší tepelnou úpravu. Pokud se i přesto rozhodnete drvopleň ochutnat, je důležité sbírat pouze mladé plodnice. Starší houby bývají příliš tuhé a nechutné. Před samotnou konzumací je nutné drvopleň důkladně tepelně zpracovat, minimálně 20 minut vařit. Tepelnou úpravou se ztratí jeho tuhost a zároveň se zničí případné nežádoucí látky. Vzhledem k jeho specifické chuti se drvopleň hodí spíše do směsí s jinými druhy hub, kde jeho chuť zanikne. Lze ho přidat například do polévek, omáček nebo smaženic.

Drvopleň obecný, ten houževnatý bojovník o život, prorůstající tvrdým dřevem jako symbol neutuchající síly přírody.

Bořivoj Svoboda

Toxicita a možné nežádoucí účinky

Drvopleň obecný je sice krásná houba, ale pozor – pro konzumaci je naprosto nevhodný. Obsahuje totiž toxické látky, které způsobují nepříjemné a nebezpečné zdravotní potíže. Po požití drvopleně obecného se nejčastěji dostaví silné nevolnosti, zvracení, průjem a bolesti břicha. Tyto příznaky se obvykle objevují do několika hodin po konzumaci. U citlivějších jedinců nebo po požití většího množství hub může dojít k závažnějším komplikacím, jako jsou dehydratace, pokles tlaku a poruchy srdečního rytmu. V takových případech je nezbytné okamžitě vyhledat lékařskou pomoc. Pamatujte, že drvopleň obecný je nejedlý druh houby a jeho sběr a konzumace se důrazně nedoporučuje.

Zajímavosti o drvopleni obecné

Drvopleň obecná, latinsky Ganoderma applanatum, je dřevokazná houba, která roste po celý rok na živých i odumřelých kmenech listnatých stromů. Její plodnice jsou víceleté, tvrdé a dřevnaté, s hnědým až šedohnědým povrchem. Zajímavostí je, že spodní strana plodnice, hymenofor, je bílá a citlivá na dotyk. Při poškození tmavne, což se dříve využívalo k kreslení. Odtud pochází i lidový název houby - malířská paleta. Drvopleň obecná se v tradiční čínské medicíně používá pro své údajné léčivé účinky, například k posílení imunity nebo ke snížení krevního tlaku. Moderní věda však tyto účinky zatím nepotvrdila.

Možnosti pěstování

Pěstování drvopleně obecného (Grifola frondosa), známého také jako maitake, se stává stále populárnější. Tato chutná a léčivá houba, která v přírodě roste na kořenech a pařezech listnatých stromů, se dá s trochou úsilí pěstovat i uměle. Pro pěstování drvopleně obecného se nejčastěji používají dvě metody: pěstování na dřevěných špalcích a pěstování na sterilizovaném substrátu. První metoda, pěstování na špalcích, je bližší přirozenému prostředí drvopleně. Spočívá v naočkování špalků listnatých stromů (dub, buk, habr) sadbou drvopleně. Špalky se poté umístí do vlhkého a stinného prostředí, kde houba postupně prorůstá dřevem. Tato metoda je sice časově náročnější, ale výsledkem jsou kvalitní a chutné plodnice. Druhá metoda, pěstování na sterilizovaném substrátu, je rychlejší a hodí se pro indoor pěstování. Substrát se obvykle skládá ze směsi pilin, otrub a dalších doplňků. Po sterilizaci se substrát naočkuje sadbou a umístí se do vhodných podmínek pro růst houby (teplota, vlhkost, světlo). Tato metoda umožňuje kontrolovat podmínky pěstování a dosahovat tak stabilnějších výsledků. Ať už se rozhodnete pro jakoukoli metodu, pěstování drvopleně obecného je obohacující činností, která vám přinese radost z vlastní úrody a možnost ochutnat tuto delikatesu z vlastní zahrady.

Publikováno: 02. 02. 2025

Kategorie: příroda